Vitebsk

Vitebsk
Віцебск
Витебск
Vitebsk – znak
znak
Vitebsk – vlajka
vlajka
Poloha
Souřadnice55°11′ s. š., 30°11′ v. d.
Nadmořská výška165 m n. m.
StátBěloruskoBělorusko Bělorusko
OblastVitebská
Administrativní děleníměsto a okolí tvoří Vitebský rajón.
Vitebsk na mapě
Vitebsk na mapě Běloruska
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha124,54 km²
Počet obyvatel342 077 (2005)
Hustota zalidnění2 746,7 obyv./km²
Etnické složeníBělorusové, Rusové
Náboženské složenípravoslavní; uniaté
Správa
Vznik974
Oficiální webw3.vitebsk.by
Telefonní předvolba+375 212
PSČBY-210xxx
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vitebsk (bělorusky Віцебск, Viciebsk, rusky Витебск, Vitěbsk, polsky Witebsk) je historické město v severovýchodním Bělorusku, nedaleko hranic s Ruskem. Protéká jím řeka Západní Dvina. Je centrem Vitebské oblasti a počtem obyvatel (přibližně 358 tisíc[1]) se řadí na 4. místo v zemi. Vitebsk je druhým nejstarším městem Běloruska (po Polocku). Jeho Vítězné náměstí (Плошча Перамогі) je s délkou 380 m, šířkou 190 m, obvodem 1140 m a celkovou plochou 16,5 ha největším náměstím v Bělorusku.

Historie

Vitebsk počátkem 19. století
Vitebská radnice
Umělecké centrum Marka Chagalla

Jde o jedno z nejstarších slovanských měst. Založila ho roku 974 kněžna Olga Kyjevská a brzy se stalo sídlem knížectví a obchodním střediskem na cestě zvané Iz Varjag v Greki, tj. na stezce spojující Baltské a Černé moře, resp. Skandinávii s Byzancí. Roku 1320 se Vitebsku zmocnilo Litevské velkoknížectví, po aktu Lublinské unie (1569) náleželo Republice obou národů. V I. dělení Polska (1772) připadlo Rusku; později se stalo sídlem Vitebské gubernie a vyrostlo zde mnoho neoklasicistních budov. Roku 1812 tudy táhl na Rus Napoleon Bonaparte. V roce 1903 zde žil pod policejním dozorem Pēteris Stučka.

V letech 19191991 byl Vitebsk a celé Bělorusko součástí SSSR, od roku 1991 je jedním z kulturních a hospodářských center samostatného Běloruska.

Kultura

Památkou s velmi pohnutou historií je kostel Zvěstování Panny Marie: pochází z poloviny 12. století, byl několikrát přestavěn, v roce 1961 poničen a obnoven roku 1992. Dále je ve městě několik kostelů včetně římskokatolického, historická radnice a letní sídlo malíře Ilji Repina. Nejproslulejším vitebským rodákem je židovský malíř Marc Chagall (1887–1985).

Od roku 1992 ve zdejším Letním amfiteátru každoročně v červenci probíhá Mezinárodní festival umění Slavjanskij bazar, jehož charakteristickým rysem je soutěž interpretů populárních písní a také soutěž dětské hudby. Zastoupeny jsou též různé druhy umění – výtvarné, divadelní, kinematografické, lidová řemesla. Festivalové dny zahrnují tvůrčí setkání s různými osobnostmi světové kultury, prezentace divadelních představení a filmů, výstavy umění, ale i veletrhy za účasti řemeslníků.

Hospodářství a doprava

Vitebsk je významným průmyslovým střediskem; sídlí zde zejména strojírenské závody (televizory Viťjaz). Město sice leží mimo hlavní koridor MinskMoskva, přesto je důležitým dopravním uzlem: stýkají se zde železniční i silniční tahy severojižní a západovýchodní (Petrohrad – Vitebsk – OršaHomelKyjev a RigaPolock – Vitebsk – SmolenskRusko). Ve městě jsou provozována maršrutková, autobusová, trolejbusová a upadající tramvajová doprava. Je zde také letiště Vitebsk.

Reference

  1. Численность населения на 1 января 2024 г. и среднегодовая численность населения за 2023 год по Республике Беларусь в разрезе областей, районов, городов, поселков городского типа. National Statistical Committee of the Republic of Belarus. 28. března 2024. Dostupné online.

Externí odkazy

  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Vitebsk na Wikimedia Commons
  • (rusky) Vitebský informační portál Archivováno 4. 5. 2021 na Wayback Machine.
  • (bělorusky) Národní noviny Vitebsku Archivováno 26. 11. 2016 na Wayback Machine.
  • Muzeum Marka Chagalla Archivováno 21. 2. 2011 na Wayback Machine.
  • The plan of Vitebsk 1904.pdf
  • Official site of Vitebsk regional museum of local lore
Bělorusko – Беларусь (Belarus) – (BY)
Oblasti (вобласьць) a jejich správní centra
Města v Bělorusku podle počtu obyvatel
1 900 000+ Běloruská vlajka
300 000+
Homel • Mogilev • Grodno • Vitebsk • Brest
100 000+
Babrujsk • Baranavičy • Barysaŭ • Pinsk • Orša • Mazyr • Salihorsk • Lida • Navapolack
50 000+
Maladzečna • Polock • Žlobin • Světlahorsk • Rečyca • Žodzina • Sluck • Kobryn
Autoritní data Editovat na Wikidatech