Velká lávra

Velká lávra
Základní informace
Sloh	byzantská architektura
Výstavba	10. století
Poloha
Adresa	Athos, Řecko Řecko
Souřadnice	40°10′15,15″ s. š., 24°22′57,82″ v. d.
Další informace
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Velká lávra nebo Megisti Lavra (řecky: Μεγίστης Λαύρας) je pravoslavný klášter (monastýr) v Řecku, nejstarší z dvaceti klášterů na hoře Athos. V hierarchii athoských klášterů je na prvním místě. Nachází se na jihovýchodním úpatí hory v nadmořské výšce 160 metrů. Založení kláštera v roce 963 Athanasiem Athonitem znamenalo začátek organizovaného mnišského života na Athosu.^[1] Byl postaven na místě, kde se nacházelo jedno ze starověkých měst, snad Akrothooi. Sarkofágy z něj se dodnes nacházejí ve skladišti kláštera. Historie kláštera je ve srovnání s ostatními athoskými kláštery nejúplnější, protože jeho historické archivy se dochovaly téměř nedotčené.

Historie

Zakladatel Velké lávry, Athanasius, zahájil stavbu v roce 963, z vůle svého přítele a byzantského císaře Nikeforose II., který projekt též plně financoval.^[2] Trvalou císařskou dotaci další císař Jan I. Tzimiskes zdvojnásobil. Císaři dali Velké lávře také mnoho dalších pozemků, včetně ostrova Agios Efstratios. Podřídili mu i klášter svatého Ondřeje v Soluni. To vedlo k růstu počtu mnichů, z 80 na 120. V 11. století zde žilo již 700 mnichů a i menší kláštery na Athosu byly Velké lávře podřízeny. Ve 14. století klášter trpěl, stejně jako všechny ostatní na poloostrově, útoky Španělů a pirátů. Výsledkem krize bylo vytvoření zvláštního způsobu mnišství, tzv. idiorrytmického, a to navzdory námitkám pravoslavné církve a císařů. V roce 1574 alexandrijský patriarcha Sylvester přiměl mnichy kláštera k cenobitskému mnišství, ale brzy bylo opět zavedeno mnišství idiorrytmické. V roce 1655 daroval patriarcha Dionysios III., který se také stal mnichem, své osobní jmění, pod podmínkou návratu k cenobitskému životu, ale i tento pokus selhal a zvláštní druh mnišství se uchoval až do 20. století. Až od roku 1980 je klášter opět cenobitský. V roce 1991 v klášteře žilo 317 mnichů, což bylo nejvíce ze všech athoských klášterů.^[3]

Architektura

Hlavní kostel (Katholikon) založil Athanasius, který přišel o život spolu s dalšími 6 dělníky, když při stavbě spadla jedna z kupolí. Architektonický styl byl poté kopírován ostatními kláštery na Athosu. V roce 1535 vytvořil malíř Theophanis fresky. Narthex byl ale vymalován až v roce 1854. Severně od narthexu se nachází kaple Čtyřiceti mučedníků ze Sebaste, ve které je Athanasiův hrob. Jižně se nachází kaple svatého Mikuláše, kterou vymaloval Frangos Katelanos (řecky Φράγκος Κατελάνος) v roce 1560. Refektář naproti centrálnímu vchodu má tvar kříže a je největší na hoře Athos. Jeho interiér je plný fresek, které namaloval Theophanis nebo jeho žáci. Za hlavním kostelem se nachází klášterní knihovna. Obsahuje 2116 řeckých rukopisů a 165 kodexů. Mezi nimi unciální rukopisy Nového zákona: Codex Coislinianus, Codex Athous Lavrensis ad. Nachází se zde také dalších 20 000 knih. Sbírka je jednou z nejbohatších sbírek řeckých rukopisů na světě. Je zde také 2500 ikon.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Great Lavra na anglické Wikipedii.

Související články

• Organizace pravoslavných církví

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Velká lávra na Wikimedia Commons