Svatební fotografie
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/1/17/Wedding_photographer_preparing_shot.jpg/220px-Wedding_photographer_preparing_shot.jpg)
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/46/Royal_Wedding_Stockholm_2010-Slottsbacken-05_edit.jpg/220px-Royal_Wedding_Stockholm_2010-Slottsbacken-05_edit.jpg)
Svatební fotografie je fotografický žánr, který zahrnuje fotografování svatby. Zahrnuje fotografie manželů před uzavřením manželství (pro svatební oznámení, slavnostní portrét nebo na děkovací kartičky), stejně jako pokrytí svatebního obřadu a rautu (v některých zemích označované jako svatební snídaně). Je hlavním komerčním trendem, který se týká mnoha fotografických studií nebo nezávislých fotografů.
Svatební fotografie spadá do několika kategorií současně – dokumentární, portrétní a rodinné fotografie. V zásadě jde o reportáž ze svatebního dne, či pouze obřadu, ale velkou částí fotografování svatby je fotografie aranžovaná.
Historie
Podobně jak se vyvíjela technologie fotografie samotné, vyvíjela se s ní i fotografie svatební – od vynálezu fotografického umění v roce 1826 Josephem Nicéphorem Niépcem.[1] Jedna z prvních zaznamenaných byla svatba královny Viktorie s princem Albertem v roce 1840.[2] Nicméně v počátcích fotografie si většina párů z finančních prostředků vlastního fotografa najmout nemohla, což trvalo přibližně až do druhé poloviny 19. století. V pozdních šedesátých letech se nechávaly páry fotografovat ve fotoateliérech, někdy dokonce fotograf přišel i na místo konání svatby.
Vzhledem k potřebě objemného technického vybavení a osvětlení byla z velké části fotografická praxe přesunuta do fotografického studia. V průběhu času se s vylepšováním technologie mnoho párů nespokojilo pouze s jedním svatebním portrétem. Svatební alba začala stále běžnější okolo roku 1880 a na fotografiích se začaly objevovat i svatební hostiny.[3]
Na počátku 20. století byla vynalezena barevná fotografie, která ale byla pořád ještě nespolehlivá a drahá, takže většina svatebních fotografií byla dosud černobílá. Svatba jako dokumentární událost se začala aplikovat po druhé světové válce. Příchod technologie svitkového filmu a vylepšeného a kompaktního zábleskového světlení umožnil fotografům chodit na svatby a své fotografie se snažili prodat později. I přes počáteční nízkou kvalitu dokumentárních snímků, které byly zpočátku velmi časté, konkurence přinutila studiové fotografy, aby začali pracovat dokumentárním způsobem v exteriéru.
Zpočátku si profesionální studioví fotografové s sebou přinášeli objemné vybavení, což omezilo jejich schopnost zaznamenat celou akci. Často se některé záběry aranžovaly znovu po obřadu. V roce 1970 se díky modernějšímu přístupu zaznamenávání celého svatebního dne začalo praktikovat tak, jak jej známe dnes.[4]
U příležitosti svatebního dne se používá zařízení na principu fotoautomatu (často pod anglickým názvem Photo Booth) a je nabízené celou řadou fotografů. Většinou se používají komerčně dostupné fotoaparáty, které používají bezdrátové dálkové ovládání a během svatby mohou hosté fotoaparát a kompozici sami ovládat. Struktura v uzavřené kabině je možná, ale není podstatná. Může se také jednat o malou místnost nebo vyhrazený prostor.[5][6][7]
Technologie
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/0/0b/B%C3%A9n%C3%A9diction_des_%C3%A9poux_lors_d%27un_mariage.jpg/220px-B%C3%A9n%C3%A9diction_des_%C3%A9poux_lors_d%27un_mariage.jpg)
Během éry klasického filmu, fotografové favorizovali barevný negativní film a kamery středního formátu. Dnes se svatby fotografují mnohem více digitálními zrcadlovkami, jelikož digitální pohodlí poskytuje možnost rychlé detekce chyb v nastavení expozice a umožňuje kreativní přístupy, které mohou být okamžitě přezkoumány.
I přes klesající počet používání filmu po roce 2000, jej někteří fotografové i nadále preferují – jednak dávají přednost filmu z estetického důvodu, a také jsou toho názoru, že negativní film zachytí více informací, než digitální technologie, a má menší prostor pro expoziční chyby. Jistě to v některých případech platí, ale je třeba poznamenat, že expoziční pružnost poskytuje také formát obrazu RAW (což umožňuje větší pod- a pře-expozici než JPEG[8]) a liší se podle výrobce. Všechny formy RAW mají určitou expoziční pružnost, která může být větší než u diapozitivu.
Avšak převážně z ekonomických důvodů převládá digitální technika.
Digitální fotografie a technologie v posledních letech postupují stále dále a tedy nyní je digitální technika nezanedbatelným pomocníkem a nástrojem pro každého svatebního fotografa. Velkou výhodu digitálně nafoceného materiálu je možnost úpravy (postprodukce) v profesionálních programech určených pro práci s digitální fotografii. Díky této výhodě lze nafocené snímky upravit a dodat jim žádanou atmosféru, odstranit nedostatky na pleti či v okolí fotografovaného.
S vývojem technologie se používají například dálkově ovládané externí blesky, které jsou mobilní a mohou se využít ke kreativnímu osvětlení scény.
Kompozice
Trash the dress
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/c/c1/Bride_sitting_on_a_bench_with_Cubans.jpg/220px-Bride_sitting_on_a_bench_with_Cubans.jpg)
Trash the dress je styl portrétní fotografie, při které je v kontrastu elegantní oblečení a prostředí, ve kterém se fotografuje. Obecně se fotografuje ve stylu svatební, módní fotografie nebo glamour. Na rozdíl od klasiky se často odehrává na neobvyklých místech – jako jsou například střechy domů, skály, vrakoviště aut, skládky, pole, u zdi s graffiti nebo v opuštěných budovách. Žena je často oblečená v plesových nebo svatebních šatech, které se mohou během fotografování namočit, umazat a v extrémních případech také roztrhat nebo zničit. Hlavní účinek těchto snímků je zapůsobit atmosférou tradičních krásných svatebních šatů v kontrastu ve zcela netypickém prostředí. Trash the dress snímky nemají úlohu převzít místo "klasických" svatebních fotografií, ale pouze je doplňovat.
Galerie
- Princezna Marina ve svatebním šatu, 1934
- Frederick Christian Palmer: Svatební fotografie, Swindon, 20. léta
- Nevěsta v chrámovém okně, foto: Nils Fretwurst, 2005
- Toni Frissellová, John F. Kennedy a Jacqueline Bouvier ve svatební den
- Detail na snubní prsteny
- Starší dáma fotografuje svatební automobil
- Portrét Katie Green, Nikon Solutions Expo, 2008
- Dmitri Markine
- Dmitri Markine
- Ruská svatba v kostele, Toronto, Kanada
- Řecká svatba v Torontu
- Indická svatba v Torontu
- Svatební fotografie na Španělských schodech v Římě
- Dmitri Markine
- Hong Kong, Dmitri Markine
Odkazy
Reference
- ↑ University of Texas at Austin. www.hrc.utexas.edu [online]. [cit. 2010-02-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-12-27.
- ↑ Archivovaná kopie. www.patourism.co.za [online]. [cit. 2010-02-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-05-22.
- ↑ Ancestry.com
- ↑ Stručná historie svatební fotografie
- ↑ Archivovaná kopie. www.hochzeitsfotograf-fulda.de [online]. [cit. 2012-06-30]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-01-15.
- ↑ http://www.inside-foto.de/hochzeits-blog/photobooth-bei-inside-foto-de/
- ↑ Archivovaná kopie. vimeo.com [online]. [cit. 2012-06-30]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-09.
- ↑ Popular Photo comparison of RAW and JPEG. www.popphoto.com [online]. [cit. 2010-02-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-01-21.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu svatební fotografie na Wikimedia Commons
- Petr Vilgus: Dobrodružná cesta za dvojím ano, DIGIfoto 9/2011
- MyWed: Nejlepší svatební fotografové v Česku
- Jak vybrat svatebního fotografa
- Svatba.wtf - Blog o svatbě pro muže - Jak vybrat svatebního fotografa: Kompletní návod
![]() | Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty. |
Fotografické styly a žánry | |
---|---|
Fotografie | abstraktní • aktu • astrofotografie • amatérská • architektury • ateliérová • bez hlavy • cestovatelská • detailu • divadelní • dětí • divoké přírody • dokumentární • duchovního světa • emotivní • environmentální • erotická • forenzní • fotokoláž • fotomontáž • glamouru • hvězdných drah • informativní • informelní • infračervená • inscenovaná • interiéru • komerční • koncertní • krajiny • kriminalistická • lomografie • makro • mikro • mobilografie • módní • momentka • mraků • noční • novinářská • panoramatická • podvodní • pohřební • v pohybu • pouliční • pornografická • portrétní • posmrtná • potravin • produktová • v protisvětle • průmyslová • přírody • reklamní • reprodukce • rodinná • rybooká • skla • skrytá matka • sociální • sportovní • stock • svatební • školní • ultrafialová • válečná • vědecká • výtvarná • ze vzduchu • zátiší • zvířat • žánrová |