Superkontinent

Superkontinenty Laurasie a Gondwana
Superkontinenty v minulosti

Superkontinent vzniká spojením většiny kontinentů na Zemi. Zpravidla se jako definiční podmínka bere minimálně 75 % kontinentální zemské kůry (přesněji litosférických desek).[1]

Geologické metody, založené na chemicko-mineralogických a paleomagnetických záznamech ve vyvřelinách a sedimentech a poskytují důkazy či aspoň indicie pro cyklický vznik superkontinentů v historii Země.

Jako první byl rekonstruován geologicky nejmladší superkontinent zvaný Pangea, a to Alfredem Wegenerem roku 1915 na základě teorie kontinentálního driftu.

Zformování prvního budoucího superkontinentu zvaného Pangea Proxima (též Pangea Ultima) se odhaduje za přibližně 250 milionů let.[2]

Cyklus

Datování zirkonů ze 40 světových řek odpovídá změnám ve formování superkontinentů a kyslíku v atmosféře. [3]

Podle studie došlo několikrát v historii Země ke zformování a následnému rozpadu superkontinentů, a to v rámci cyklů trvajících přibližně 600 milionů let.[4]

Studie z r. 2023, založená na rekonstrukci oxidačních stavů granitického magmatu pomocí chemického obsahu příměsí ceru, uranu a titanu v krystalech sedimentárního zirkonu, poskytla podporu pro zformování superkontinentů Pangea, Gondwana (pokud je za superkontinent považován), Rodinia (před cca 1100 miliony let), Nuna, též zvaného Columbia (před cca 1800 miliony let) a seskupení zvaných Superia and Sclavia, uváděných jako superkontinet Kenorland (před cca 2600 miliony let).[5][6]

Reference

  1. ↑ MEERT, Joseph G. What's in a name? The Columbia (Paleopangaea/Nuna) supercontinent. S. 987–993. Gondwana Research [online]. 2012-05 [cit. 2024-03-21]. Roč. 21, čís. 4, s. 987–993. DOI 10.1016/j.gr.2011.12.002. (anglicky) 
  2. ↑ WILLIAMS, Caroline; NIELD, Ted. Earth's next supercontinent. S. 36–40. New Scientist [online]. 2007-10 [cit. 2024-03-21]. Roč. 196, čís. 2626, s. 36–40. DOI 10.1016/S0262-4079(07)62661-X. (anglicky) 
  3. ↑ Campbell, Ian H., Charlotte M. Allen. "Formation of Supercontinents Linked to Increases in Atmospheric Oxygen." Nature. 1 (2008): 554–558. [1]
  4. ↑ Study finds billion-year superocean cycles in Earth's history. phys.org [online]. 2019-01-31 [cit. 2019-01-31]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. ↑ WANG, Rui; WU, Shao-chen; WEINBERG, Roberto F.; COLLINS, William J.; CAWOOD, Peter A. Zircons reveal the history of fluctuations in oxidation state of crustal magmatism and supercontinent cycle. S. 97–102. Science Bulletin [online]. 2024-01 [cit. 2024-03-21]. Roč. 69, čís. 1, s. 97–102. DOI 10.1016/j.scib.2023.10.034. (anglicky) 
  6. ↑ Science China Press. Zircons reveal the history of fluctuations in the oxidation state of crustal magmatism and the supercontinent cycle. Phys.Org [online]. 2024-03-13 [cit. 2024-03-21]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

Pahýl
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Světadíly
Jednotlivé kontinenty
Afrika • Antarktida • Asie • Austrálie • Evropa • Severní Amerika • Jižní Amerika
Superkontinenty
Geologické superkontinenty
Gondwana • Kenorland • Kolumbie • Laurasie • Pangea • Pannotie • Protogondwana • Protolaurasie • Rodinie • Vaalbara
Historické kontinenty
Arktida • Asiamerika • Atlantika • Avalonie • Baltika • Euramerika • Jižní Čína • Kalahari • Kazachstánie • Kongo • Laurentie • Severní Čína • Sibiř • Ur