Sládkovičovo

Sládkovičovo
znak
Poloha
Souřadnice	48°12′ s. š., 17°39′ v. d.
Nadmořská výška	120 m n. m.
Stát	Slovensko Slovensko
Kraj	Trnavský
Okres	Galanta
Tradiční region	Dolní Pováží
Sládkovičovo
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	29,1 km²
Počet obyvatel	5 415 (2021)[1]
Hustota zalidnění	186,1 obyv./km²
Správa
Status	město
primátor	Ing. Gábor Krommer
Vznik	1252 (první písemná zmínka)
Oficiální web	www.sladkovicovo.sk
E-mail	sladkovicovo@sladkovicovo.sk
Adresa obecního úřadu	Mestský úrad Sládkovičovo Fučíkova 329 925 21 Sládkovičovo
Telefonní předvolba	031
PSČ	925 21
Označení vozidel (do r. 2022)	GA
NUTS	504017
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Sládkovičovo (do roku 1948 Diosek, německy Diosek, maďarsky Diószeg) je město na západním Slovensku, v Trnavském kraji.

Poloha

Město se nachází v Podunajské nížině, 9 km od Galanty, 23 km od Trnavy a přibližně 45 km od Bratislavy.

Obyvatelstvo

Podle sčítání z roku 2011 tvoří ve Sládkovičově Slováci 64,32 % obyvatel, Maďaři 31,70 % a ostatní 3,98%. K římskokatolické církvi se hlásí 58,04% obyvatel, 19,99% je bez vyznání.^[2]

Historie

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1252.^[3] Maďarský název Diószeg znamená „ořechový les“.^[4] Roku 1582 byla obec povýšena na město. Za vlády Josefa II. se zde usazovali němečtí kolonisté. Ekonomika města byla založená na zemědělství a potravinářském průmyslu, od roku 1868 zde existoval velký cukrovar. Zakladatel cukrovaru Karel Kuffner, také známý jako baron Károly de Diószegh Kuffner (1847–1924) byl sběratel uměleckých děl.^[5] Do Trianonské smlouvy bylo město součástí Uherska, poté bylo součástí Československa. V důsledku první vídeňské arbitráže byl v letech 1938 až 1945 Veľký Diosek (3 578 obyvatel) a Malý Diosek (887 obyvatel) součástí Maďarska.^[6] V letech 1945 až 1992 bylo město opět součástí Čskoslovenska. V roce 1948 dostalo město nový název podle spisovatele Andreje Sládkoviče.

Památky

Ve městě se nachází římskokatolický Kostel Nanebevzetí Panny Marie ze 17. století, který byl do stávající podoby přestavěn roku 1926. Na řece Dudváh fungoval mlýn, později adaptovaný na vodní elektrárnu s turbínou, která je významnou technickou památkou.

Osobnosti

• Július Lörincz, malíř a politik

Školství

Ve městě sídlí soukromá Vysoká škola Danubius, která má tři fakulty: Fakulta práva Janka Jesenského, Fakulta veřejné politiky a veřejné správy a Fakulta sociálních studií. Na právnické fakultě získal v roce 2010 doktorát Michal Hašek. V září 2015 odebralo Ministerstvo školství, vědy, výzkumu a sportu Slovenské republiky škole ve Sládkovičově akreditaci pro doktorský studijní program.^[7]

Odkazy

Reference

Související články

• Seznam slovenských měst

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Sládkovičovo na Wikimedia Commons
• Slovníkové heslo Sládkovičovo ve Wikislovníku
• Oficiální stránky

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.