Křovinář žararaka
 Křovinář žararaka | |
|---|---|
 | |
| Stupeň ohrožení podle IUCN | |
 málo dotčený[1] | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | živočichové (Animalia) |
| Kmen | strunatci (Chordata) |
| Třída | plazi (Reptilia) |
| Řád | šupinatí (Squamata) |
| Podřád | hadi (Serpentes) |
| Čeleď | zmijovití (Viperidae) |
| Podčeleď | chřestýšovití (Crotalinae) |
| Rod | křovinář (Bothrops) |
| Binomické jméno | |
| Bothrops jararaca Wied-Neuwied, 1824 | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Tento článek není dostatečně ozdrojován, a může tedy obsahovat informace, které je třeba ověřit.
Jste-li s popisovaným předmětem seznámeni, pomozte doložit uvedená tvrzení doplněním referencí na věrohodné zdroje.
Křovinář žararaka (Bothrops jararaca) je druh jedovatého zmijovitého hada z podčeledi chřestýšovitých, endemicky se vyskytujícího v Jižní Americe, především na jihu a jihovýchodě Brazílie, v menší míře i v Paraguayi a severu Argentiny. Jméno pochází z indiánského jazyka tupí, v němž slova yarará ca znamenají „obrovský had“.
Charakteristika
Křovináři žararaka se vyskytují nejčastěji v zalesněných oblastech, mohou se však pohybovat i po travnatých pláních a savanách. Většinou jsou nalézáni v prostředí ležícím pod nadmořskou výškou 1000 metrů nad mořem. Hlava křovináře žararaka je ostře vyvýšená a asi středně tmavě hnědá s černým vzorováním. Po délce hlavy se táhne také hnědý proužek končící u dolní čelisti. Mladí jedinci mívají zpravidla bílý konec ocasu. Zbytek těla je nejčastěji světle až tmavě hnědý. Délka dosahuje maximálně 160 centimetrů, ale běžní jedinci jsou podstatně kratší (nejčastěji okolo 60 cm).[2] Samice bývají větší, než samci. Stejně, jako ostatní křovináři, je i křovinář žararaka vybaven tzv. „tepločivnými jamkami“, s jejichž pomocí je schopen detekovat teplo vydávané ostatními živočichy i v naprosté tmě, a nemá (na rozdíl od pravých chřestýšů) vyvinuté chřestidlo. Je vejcoživorodý a ve volné přírodě se dožívá 10 až 20 let. Loví ptáky, savce, obojživelníky, plazy a hmyz.[2]
Jed
V oblasti svého výskytu způsobí křovinář žararaka více uštknutí, než kterýkoliv jiný had. Jeho jed způsobuje otoky, modřiny a puchýře v zasažené části končetiny, šok a dokonce i bezprostřední systémové krvácení dásní. Někdy je dokonce schopen zastavit i činnost ledvin. Jed je do těla oběti vpouštěn zuby nacházejícími se v přední části horní čelisti.
Užití jedu v lékařství
Navzdory smrtelné síle křovinářova jedu existují v tomto směru i jistá pozitiva. Mezi nimi je nejen příprava protijedů, jež jsou poté schopny zachránit životy uštknutých lidí, ale také výroba léků na léčbu vysokého krevního tlaku a některých typů selhání srdce.
Reference
- ↑ The IUCN Red List of Threatened Species 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-03].
- ↑ a b MURPHY, A. Bothrops jararaca (Jararaca). Animal Diversity Web [online]. 2013 [cit. 2018-09-20]. Dostupné online. (anglicky)
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu křovinář žararaka na Wikimedia Commons 
Taxon Bothrops jararaca ve Wikidruzích- Informace o křovináři žararaka na webu Unviersity of Michigan (anglicky)
- Profil druhu na Biolib.cz
Portály: Živočichové
