Josef Volf

Tento článek je o historikovi. O písmákovi pojednává článek Josef Volf (sedlák a literát).
PhDr. Josef Volf
Narození7. února 1878
Příchovice
Úmrtí12. května 1937 (ve věku 59 let)
Vinohrady
PseudonymJ. V. Přeštický
Povoláníhistorik a bibliograf
Alma materFilozofická fakulta Univerzity Karlovy
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikizdrojů původní texty na Wikizdrojích
Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Josef Volf (7. února 1878 Příchovice – 12. května 1937 Praha[1]) byl český historik a knihovník.

Život

Vystudoval historii na filozofické fakultě pražské české univerzity, kde byl žákem profesorů Jaroslava Golla, Josefa Kalouska a Josefa Pekaře. V letech 1899-1910 absolvoval jako jednoroční dobrovolník vojenskou službu. Roku 1904 obhájil disertační práci z medievistiky.

Roku 1903 nastoupil do Knihovny Zemského muzea jako výpomocný úředník, a zároveň spolupracoval s Čeňkem Zíbrtem na Bibliografii české historie. Dále pracoval již jako samostatný jako knihovník. V roce 1928 se stal ředitelem knihovny Národního muzea. Vydal mnoho odborných prací a bibliografií většinou z oblasti české kulturní historie (dějiny knihovnictví, knihtisku, novinářství, svobodného zednářství, Jan Amos Komenský, Jan Kollár).

Měl bratra a dvě sestry. 27. června 1918 se oženil s Hermínou Tobiášovou, měli syna Miloše a dceru Věru. Jeho pohřeb se konal u sv. Ludmily na Vinohradech.

Spolky a funkce

  • Redaktor Časopisu československých knihovníků
  • Redaktor časopisu Svobodný zednář
  • Člen výboru Spolku českých bibliofilů, také předseda
  • významný člen a od roku 1923 Mistr zednářské lóže Jan Ámos Komenský[2], člen Nejvyšší rady Velké národní lóže

Díla online

  • JOSEF, Volf. Dějiny veřejných půjčoven knih v Čechách do r. 1848. Praha: Obec pražská, 1931. Dostupné online. 
  • JOSEF, Volf. O tiskařích, nakladatelích a knihkupcích v Praze za Josefa II.. Praha: s.n., 1929. Dostupné online. 

Další díla

  • Dějiny českého knihtisku do roku 1848

Pozůstalost

Je uložena v Památníku Národního písemnictví v Praze. Obsahuje mj. deník a rukopisy několika nevydaných prací.

Odkazy

Reference

  1. Archiv hl. m. Prahy, Matrika zemřelých u Nejsvětějšího srdce Páně na Vinohradech, sign. SPVIN Z4, s. 132
  2. Jana ČECHUROVÁ, Čeští svobodní zednáři, Libri Praha s. 205

Literatura

  • FORST, Vladimír, a kol. Lexikon české literatury : osobnosti, díla, instituce. 4.. Praha: Academia, 1997. 590 s. ISBN 80-200-0468-8. 
  • WOITSCHOVá, Klára: Národní muzeum a Josef Volf počátkem roku 1919, in:Časopis Národního muzea. Řada historická, roč. 185, č. 3–4, 2016, s.71–83 (online [1] Archivováno 10. 6. 2020 na Wayback Machine.)

Externí odkazy

  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Josef Volf na Wikimedia Commons
  • Autor Josef Volf ve Wikizdrojích
  • Seznam dělSouborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Josef Volf
  • Josef Volf v Lexikonu české literatury v Digitální knihovně Akademie věd ČR
Pahýl
Pahýl
Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Autoritní data Editovat na Wikidatech