Gustav Gaertner

Gustav Gaertner

Narození	28. září 1855 Pardubice
Úmrtí	4. listopadu 1937 (ve věku 82 let) Vídeň
Alma mater	Vídeňská univerzita
Povolání	lékař, vysokoškolský učitel a patolog
Zaměstnavatel	Vídeňská univerzita
Choť	Melanie Gaertner^[1]
Děti	Hanna Gärtner
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Gustav Gaertner (28. září 1855 v Pardubicích – 4. listopadu 1937 ve Vídni) byl rakouský lékař a patolog.

Rodina

Gaertner byl synem zemědělce a vlastníka pálenice Aloise Gaertnera a jeho ženy Josephiny, rozené Liebermannové. V roce 1897 se oženil s Melanií, rozenou Schalekovou a z jejich manželství vzešla dcera (Hanna Gärtner) a syn.

Vzdělání a povolání

Gaertner navštěvoval gymnázium v Hradci Králové, poté šel studovat medicínu na Univerzitu do Vídně. V roce 1879 zakončil studium promocí.

Gaertner pracoval na různých odděleních Všeobecné nemocnice města Vídeň a od roku 1882 na Institutu všeobecné a experimentální patologie u Salomona Strickera (1834–1898) jako asistent při přednáškách (realizoval Strickerem podporovanou projekci v přednáškových místnostech jako pomůcku při výuce). Již v roce 1884 byl Gaertner doporučen pro katedru experimentální patologie v Innsbrucku, ovšem intriky znemožnily jeho zaměstnání. V roce 1885 získal docenturu v oboru všeobecné a experimentální patologie a v roce 1890 obdržel mimořádnou profesuru, přičemž pracoval hlavně jako praktický lékař.

Během první světové války se dobrovolně přihlásil jako lékař do posádkové nemocnice v Grinzingu (Vídeň) a vedl zde oddělení. V roce 1918 obdržel řádnou profesuru na Vídeňské univerzitě.

Práce

Tato část článku je příliš stručná nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že ji vhodně rozšíříte.

Gaertner pracoval především ve třech hlavních oblastech: experimentálně patologická zkoumání, výživy a na praktických, resp. vědeckých přístrojích.

Gaertner vyvinul velké množství praktických případně medicínských přístrojů: tonometr na měření krevního tlaku na palci (Gärtnerův tonometr, 1899), setrvačnou centrifugu, domácí váhu s otáčivou stupnicí, přístroj pro kontrolu pulzu pro operace, přenosný přístroj pro umělé dýchání (Pneumatophor v roce 1896, vyráběný firmou Waldek, Wagner & Benda), klystýr s dvojitým dmychadlem (Pneumoklys), přístroj na kontrolu průchodnosti nosu (Rhinometer), přístroj k určení hematokritu (Hämatograph), přenosnou sprchu (Ombrophor) a další.