Emil Horváth

Emil Horváth
Narození	12. listopadu 1945 (78 let) Nitra Československo Československo
Alma mater	Vysoká škola múzických umění v Bratislavě
Aktivní roky	1965–dosud
Choť	Viera Richterová
Děti	Tomáš Horváth
Rodiče	Emil Horváth st.
Významné role	poručík Gajdoš (30 případů majora Zemana) Petr Švejcar (Prokletí domu Hajnů) Šimon Šindelka (Sladké starosti)
Umělecké ceny
2005 – Řád Ľudovíta Štúra
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Emil Horváth mladší (* 12. listopadu 1945 Nitra) je slovenský herec, režisér a divadelní pedagog, syn herce Emila Horvátha staršího a manžel herečky Viery Richterové.

V roce 1968 vystudoval herectví na VŠMU v Bratislavě a poté nastoupil do Divadla SNP v Martině. V letech 1976 až 1983 působil na Nové scéně v Bratislavě. Od ledna 1984 je členem činohry Slovenského národního divadla, od května 2011 je i jejím ředitelem.

Věnuje se též divadelní režii.

Hrál též v mnoha filmech a televizních inscenacích (Demeterovci, Ako sa Vinco zaťal, Prokletí domu Hajnů) nebo seriálech (Americká tragédia, 30 případů majora Zemana).

Vyučuje též herectví na VŠMU, v roce 2005 získal titul profesor.

Filmografie

• 1965: Každý mladý muž (slovenský voják)
• 1968: Niet inej cesty (Janko Štúr)
• 1970: Na kometě (Servadac)
• 1973: Deň slnovratu (Igor)
• 1973: Dny zrady (Bagar)
• 1973: Dolina (Dušan)
• 1974: Sokolovo (svobodník Daniš)
• 1976: Jeden stříbrný (Martin Uher)
• 1976: Americká tragédia
• 1978–1979: 30 případů majora Zemana (poručík Gajdoš)
• 1979: Kamarátky (Baltazár)
• 1980: Odveta (lékař)
• 1980: Rukojmí v Bella Vista (poručík Gajdoš)
• 1984: Sladké starosti (Šimon Šindelka)
• 1987: Južná pošta (Ján Jurkovič)
• 1987: Svět neví nic (Tomáš Jakl)
• 1987: Víkend za milión (prokurátor)
• 1988: Iba deň (švagr)
• 1988: Prokletí domu Hajnů (Petr Švejcar)
• 1996: Jaškov sen (Faktor)
• 2014: České století (Ludvík Svoboda, TV seriál)

Ocenění

• 1973 – Cena Jána Borodáča za postavu Rjumina ve hře Letní hosté (M. Gorkij)
• 1975 – Cena Jána Borodáča za divadelní postavu Lunche ve hře Kavalíři (G. Farquhar)
• 1975 – Cena Litfondu za divadelní postavu Mikiho ve hře Meridián
• 1976 – Cena za herecký výkon na MFF v Karlových Varech za divadelní postavu Vlada ve hře Keby som mal dievča
• 1987 – Cena Andreje Bagara za rok 1986 za postavu Ing. Zilova v inscenaci hry Lov na kachny (A. Vampilov)
• 1991 – výroční cena za výkon v inscenaci Brouk v hlavě a za režii hry Caligula (A. Camus)
• 1995 – Cena Litfondu za divadelní postavu Uhríka ve hře Dokud kohout nezazpívá
• 2000 – Cena J. Kronera za rok 1999 za postavu Stařečka v inscenaci Židle (E. Ionesco)
• 2001 – výroční cena Literárního fondu za postavu Stařečka v inscenaci Židle (E. Ionesco)
• 2005 – Řád Ľudovíta Štúra II. třídy za významné zásluhy v oblasti rozvoje kultury, udělil slovenský prezident Ivan Gašparovič

Externí odkazy

• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Emil Horváth
• Emil Horváth v databázi Archivu Národního divadla
• Emil Horváth v Česko-Slovenské filmové databázi
• Emil Horváth v Internet Movie Database (anglicky)
• Emil Horváth ve Filmové databázi
• Emil Horváth na Kinoboxu
• Emil Horváth na stránkách Slovenského národního divadla (slovensky)
• Osobnosti.sk

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.